Film Happy end Oldřicha Lipského a Miloše Macourka z roku 1967 je odvážným experimentem s časovou strukturou vyprávění. Komického a podvratného efektu je zde dosahováno tak, že obraz jde proti proudu času (běží pozpátku) a příběh vypravěče plyne tak, jak jsme zvyklí. Kde ale najdeme v této skvěle zkomponované hříčce konec/začátek?